22. října byla největší posluchárna Vídeňské univerzity, Audimax, po studentské demonstraci spontánně obsazena zhruba 2 tisíci studenty. Od té doby se přidali studenti na vysokých školách ve Vídni, Štýrském Hradci, Klagenfurtu a Innsbrucku. Na dnešní den, 28. října, je ve Vídni naplánována velká demonstrace (které se zúčastnilo 40 tisíc lidí, pozn. překl.).

Otázka: Jak došlo ve Vídni k okupaci? Jaké jsou její příčiny?

Odpověď: Již ve středu 21. října byla obsazena Akademie výtvarných umění. Cílem protestů na Akademii je zabránit plánovanému přebudování studií podle tzv. Boloňských struktur (bakalář, magistr, PhD). V reakci na okupaci Akademie se již toho dne sešla spontánní demonstrace, která byla předčasně ukončena na nádvoří Vídeňské univerzity. Zde bylo rozhodnuto obsadit Audimax.

Příčin protestů je několik. Obecně špatný stav vzdělávacího systému, jako je obrovská sociální selekce, se sešly se zcela konkrétními záměry ministerstva (rozšíření omezení pro přijetí, znovuzavedení školného).

Otázka: Jaké požadavky mají studenti?

Odpověď: Požadavky se soustředí především na oblast vzdělávací politiky. Byly adresovány různé oblasti, počínaje zastavením reorganizace univerzit, přes boj za volný přístup na vysoké školy až po otázku demokratizace univerzit. Slabinou požadavků je v současnosti jistě vyhnutí se společensko-politickým otázkám. Proto se například motto demonstrace „Peníze na vzdělání, místo pro banky a koncerny“ nenachází ve všeobecném seznamu požadavků.

Nejenže je tak soupis požadavků nedostatečný, ale není vedena ani centrální politická debata. Jakýkoli protest si musí uvědomovat svou společenskou roli, tím spíše v dobách historické krize kapitalismu. Bez toho, že budou problémy vzdělávacího systému dány do souvislosti se systémem kapitalistickým, budou nutně kritika i požadavky nedostatečné.

Nakonec jde o otázku, jakou zaujmeme pozici k ústřednímu střetnutí mezi prací a kapitálem. I když byly pozitivně přijaty solidární akce ze strany pracujících (především zaměstnanců školek, tiskařů, kováků a jednotlivých odborů), chybí připravenost skutečně jít za pracujícími a chápat protest jako společnou věc.

S úterním (27.10.) rozhodnutím pléna obrátit se s požadavky i na ministra financí a spolkového kancléře a požadovat jejich stanoviska, se však tato debata znovu nepřímo otevřela. Dostala se tak zpět do středu diskusí otázka celého vládního programu a financovatelnosti různých požadavků.

Otázka: Jak reagují na akce vláda a vedení univerzity?

Odpověď: Ministr pro vědu Johannes Hahn se pokouší protest nechat odumřít. V několika rozhovorech reagoval cynickými komentáři, že univerzitní rozpočet v posledních letech údajně narostl. Ve skutečnosti je to pravda jenom pokud vycházíme z nominálních částek, nikoli pokud bereme v úvahu růst HDP. Reálně můžeme pozorovat pokles.
Hahn sám se brzy stane eurokomisařem v Bruselu a bude tak moci být nahrazen někým jiným. Politická jasnost místo soustředění se na jednotlivce je tak pro naše hnutí tím důležitější.

Vedení Vídeňské univerzity se zatím ukazuje v zásadě chápavé, ale již rozevřelo přes média ideologickou kampaň kvůli údajným věcným škodám ve výši 100 tisíc euro denně. To je ale pokrytecké. Větší díl těchto škod jde totiž na vrub najmutí externí bezpečnostní služby, která na pozemcích patroluje. Nikdo o tenhle dohled neprosil.

Otázka: Jak jsou protesty organizovány? Kdo je vede? Jakou úlohu hraje „oficiální“ zastoupení studentů z Rakouských vysokoškoláků (ÖH)?

Odpověď: Spontánnost protestů vedla i k stěžejnímu procesu diskusí o struktuře, kterou by si hnutí mělo dát. Zatímco zpočátku převládaly libertinské tendence, které zcela vystupovaly proti hlasování, mezitím velká většina hnutí pochopila, že rozhodnutí se musí přijímat, abychom vůbec mohli s okupací pokračovat a samy se neparalyzovali.

V současnosti jsou nejsvrchovanějšími rozhodovacími orgány hnutí pravidelná shromáždění všech zúčastněných (pléna). Po počátečním chaosu byl již zaveden systém, jak vést diskuse, jak přicházet s návrhy a jak přijímat rozhodnutí. Účast na plénech přitom s někdy více než 2 tisíci účastníky často přesahuje kapacitu Audimaxu, často probíhají velice živě a s mnoha diskusními příspěvky. Dosud však není žádné legitimní vedení, přestože se vytvořily neoficiální struktury. Volba takovéhoto stávkového výboru by byla důležitým krokem kupředu.

ÖH nebyli přes počáteční pokusy schopni vydobýt si výlučného postavení a ustavit nad hnutím svou nadvládu. Politicky se jej pokouší brzdit a protesty směřovat k vyjednávání, organizačně se pokouší v hnutí udržet tím, že dávají k dispozici infrastrukturu (materiály na tisk atd.). V současnosti ještě vůči vedení ÖH existuje velká zatrpklost, absolutní nadvláda se zdá být nemožná, i když se jednotliví zástupci frakcí pokoušejí ovládnout setkání neoficiálního vedení.

Otázka: Jak se dá boj vyhrát? O jakou perspektivu se zasazují LSR a REVOLUTION?

Odpověď: Rozšíření stávky na plnou musí být prvním důležitým krokem, na kterém se musí zapracovat. Jen tak je možné provoz školství skutečně ochromit a tak umožnit i studentům mimo každodenního univerzitního stresu i širokou účast na politických diskusích a akcích hnutí.

Stejně tak je důležité rozšíření i do jiných společenských vrstev, především mezi námezdně pracující. Situace je pro to výhodná: zaměstnanci školek a tiskaři vězí v boji za vyšší mzdy, kovácké odbory právě přerušily vyjednávání o kolektivní smlouvě. A v tom spočívá důležitá šance. Protože jakmile se protesty dostanou tak daleko, že se stanou problémem jak ministerstva školství, tak hospodářství, pak nejenže mohou být naše požadavky splněny snadněji, ale hnutí může uvažovat v úplně jiných rozměrech a činy nadhodit zcela konkrétně otázku společenské alternativy.

LSR a REVOLUTION se proto zasazují o rozšíření a jasnější organizaci hnutí. Krátce shrnuto bojujeme za: všeobecnou stávku – stávkovou radu – solidaritu.


28. října byly okupovány Vídeňská univerzita, Univerzita Štýrský Hradec, Klagenfurtská univerzita, Linecká univerzita, Akademie výtvarných umění ve Vídni, Technická univerzita Štýrský Hradec a Technická univerzita Vídeň.

Další články k okupaci vídeňské univerzity a akcím v dalších městech najdete v němčině www.sozialistische-revolution.org